Další album Fleretu se jmenuje Pumkanonem a hned na úvod je třeba říci že, je to fakt rána - bude splňovat vše, co posluchač od Fleretu za ta léta očekává. Najdeme tam řízné, drsné skoro rockové vypalovačky (Aj bylo nebylo), i táhlé romanticky skoro teskné balady (Už sa mi o tobě nezdává, Rozestýlám) dosahující kvalit Zafúkané, i zemitě vtipné texty (Dajme si do cimbála), či alespoň s překvapivými pointami (Ogaři,ogaři), vycházející ze zřejmě praktických zkušeností a podpořené užitím nářečí, jak jinak.
Příspěvky publikované v “Recenze”
Skupinu Nadoraz z Hradce Králové jistě mnozí příznivci folkové hudby znají, přestože jde o dixieland, tedy žánr nijak zvlášť příbuzný. Vřelý vztah k této muzice jistě mají i členové Nadorazu, protože v době dočasné nečinnosti této kapely založili několik dalších sdružení podobného stylu. Jedním z nich je kapela Nový paka s podtitulem Královéhradecký spolek restauračních umělců.
Bruntálská „folkgrassová“ skupina La Mesta šíří jako své demo nahrávku ze svého živého vystoupení v pořadu Radia Proglas Jak se vám líbí. Do pořadu jsem sice kapelu pozval já, domluvil jsem s ní i termín, avšak třičtvrtěhodinku odmoderoval můj kolega Radek Habáň. U samotného živého vystoupení jsem přítomen nebyl a sám jsem pořad (a tedy i jednotlivé písně) slyšel až ze záznamu. Nijak jsem se tedy osobně na realizaci nahrávky nepodílel, a osobuji si tak právo napsat k tomuto demu pár řádků.
Pár minut naléhavého zpěvu Jany Havlové v romštině, jednoduchý, a přesto dobře šlapající doprovod posluchače zatáhne do hry. A pak ho unylé a rozbředlé trampfolkové fráze nepřesně zahrané i zazpívané zapudí. Takové kontrasty najdeme na desce Letobludy, která vyšla letos skupině s úsměvným názvem Honzíkova cesta.
O druhém albu brněnského Terebintu (i o kapele samotné) se něco málo dozvíme už při poslechu úvodní skladby O krok dál. Zatímco druzí volí pro úvod desky často rychlou (a krátkou) vypalovačku, která má za úkol zaujmout na první poslech, Terebint začíná nejdelší, téměř šestiminutovou baladou. Kdyby mě nerušily časté gramatické rýmy (zbývá/neubývá, den/sen, zmůžou/můžou), řekl bych, že jde o solidně zahraný folk bez větších festivalových ambicí. Prostě kapela se slušnou úrovní, za kterou se nemusí stydět; jenže takových procházejí jen konkurzem Zahrady každoročně desítky…
Poměrně rád a často se vracím k albům Cop Lucerna Live, Pár minut a Bič. Proto jsem se těšil na nové album, které si Cop vydal coby dárek k 25. narozeninám. Když se obálka od Míši Leichta objevila v poštovní schránce, byl jsem zvědav, co Copáci ve studiu předvedli.
Vzdát nějakou formou poctu svým oblíbeným hrdinům chce jistě každý, pokud navíc jsou to i hrdinové slavní a známí, kteří ale v minulosti byli svým způsobem opomíjeni, pokud ne přímo diskriminováni, je pokušení dvojnásobné. Pokušení se dále znásobuje tím, že nejen oni hrdinové jsou idoly ale i jejich technika je objektem zájmu a fandovství. No a multiplikační efekt je dovršen, pokud se dotyční věnují muzice, která má škatulkové označení přímo v názvu.
„Nechtěli jsme ovlivnit výsledky Zlatého anděla, a tak jsme s vydáním CD počkali až po vyhlášení výsledků“ řekl nám Šaolín, duchovní otec CD „Foltime they are a changin“. „Chtěli jsme ale ukázat všem, že jde dělat dobrou folkovou muziku. Okolo Folktimu je skvělé zázemí autorů, tak proč to nezkusit“ dodává
Povedených výroků z českých filmů nebo her Divadla Járy Cimrmana koluje mezi lidmi hodně. Kolika muzikantům se podařilo něco podobného? Jestli ke slovu "Jožin" automaticky dodáte "z bažin", při průjezdu vlakem Zadní Třebání si ihned vzpomenete na její sestru Hlásnou a k tomu si říkáte "nestaví, nestaví, vůbec nikde nestaví", pak u vás zabodoval Ivan Mládek.
O slovenské kapele Parta z ranča Y toho vím velmi málo. Na internetu jsem si našel, že vznikla v červnu 1999 a že snad vydala už minimálně tři alba. Mně skupina do rádia poslala vypálené CD s demonahrávkou, názvy písniček jsou napsané rukou pouze s uvedením jmen autorů. Kdy nahrávka vznikla, nevím. Zda jde o výběr ze starších CD, nebo naopak o úplné novinky, to bohužel také netuším. Takže těmto „detailům“ se věnovat nebudeme; zaměřme se rovnou na jednotlivém písně…