Již dnes začíná Trampská Porta 2004, takže dnes vám přinášíme vizitky další pětice soutěžících a během dopoledne vám nabídneme profily zbylých semifinalistů.
Příspěvky publikované v “Trampská Porta”
Protože počet profilů se nám rozšířil o semifinalisty ze Slovenska, nabízíme vám nyní vizitky hned pěti dalších kapel.
V našem seriálku profilů semifinalistů letošní Trampské Porty jsme se dostali ke kapelám začínajícím na písmena O a P. Než se vám jednotlivé kapely představí, rád bych podotkl, že texty zaslaly samy kapely pořadatelům Trampské Porty a že nejsou nijak upravovány. Redakce iFOLKu proto nezodpovídá za správnost údajů v textu uvedených.
Za týden touto dobou již bude Trampská Porta 2004 minulostí. Ale než se tak stane, musí být rozděleny trofeje. Kdo ví, třeba si nějaké odveze někdo z dnes představovaného trojlístku:
Přinášíme vám krátké profily dalších tří semifinalistů Trampské Porty 2004.
Termín semifinále a finále Trampské Porty 2004 se nezadržitelně blíží a iFOLK pro vás ve spolupráci s pořadatelem Trampské Porty a s redakcí Trampského Portýra připravil krátké profily všech semifinalistů letošního ročníku. Každý všední den až do 10.6. vám představíme trojlístek (a naposled dvojici) kapel, které se do semifinále v Ústí nad Labem probojovaly.
Necelý měsíc nás dělí od semifinále a finále Trampské Porty 2004 v Ústí nad Labem. Pokud ještě stále nevíte, kdo z jednotlivých kol do Ústí postoupil, možná se vám bude hodit náš přehled:
Přiznám se, že kromě regionálního kola Folkového Kvítku jsem ještě žádnou soutěž neporotcoval a ani mi to nescházelo. Svůj názor jsem napsal na stránkách iFOLKu a alespoň mi nikdo nenadával, že jsem zaujatý a že díky mě jeho vynikající kapela zase nepostoupila. Když mi ale Lochness několik dní před pražským kolem Trampské Porty tuto funkci nabídl, přijal jsem. Ono poznat soutěž z jiného úhlu pohledu také není na škodu.
V sobotu 17. a v neděli 18. dubna jsem v roli jednoho z porotců sledoval jihomoravské kolo Trampské Porty a souběžný konkurz festivalu Zahrada pro jižní Moravu. Letošní ročník nabídl oproti loňsku méně výrazných objevů, několik tradičních trestných poslechů, spoustu šedivého průměru a pár nadějí.
Od počátků Porty bývalo pravidlem, že do finále postoupili vždy ti nejlepší z oblastních kol. Před pár lety, tuším v roce ´98, jsme v Ústí vymysleli semifinále, do něhož se nominovali všichni ti, kteří v oblastních kolech brali stříbro a přidali se i někteří šťastní z míst třetích, kteří dostali tzv. "divokou kartu". ři - čtyři nejlepší z tohoto semifinále doplnili počet finalistů ročníku, aby pak většinou poté slavně zvítězili a odvezli si z Ústí trofeje. Ano, skutečně se skoro vždy stalo, že Portu bral na poslední chvíli postoupivší semifinalista.